…a budu si remcat :-)
Dvouhodinová lednová večerní procházka na vzduchu s kladnou teplotou a po neklouzajících chodnících, byť o samotě jen ve společnosti relaxační Enigmy… To je to pravé žrádlo pro mou cestovatelskou duši ;-)
Jednomu odhazování sněhu okolo auta jsem se vyhl poměrně snadno – ze závalu na parkovišti mě dostala skupinka ukrajinských dělníků, kteří si rádi vydělali na pivo. V Milovicích jsem si ale místo na parkovišti vyházet už musel…
Na druhou stranu se na mě ve vlaku dnes nešklebila žádná fialová ženština, jen mě chvíli utiskoval rozměrnější pán :-)
Kultura cestovani v podani CD? Jeden vlak s velkym zpozdenim, nasledujici vlak (ktery ve vysledku jede driv nez prvni) s polovicni kapacitou. I metro C je rano volnejsi
Z protější červenofialové sedačky se na mě celou cestu vlakem do práce mračila ženská kompletně fialová – fialové kalhoty, svetr, náramek (obří fialové koule), oční stíny. Naštěstí ke konci cesty usnula, což sice neznamenalo, že by přestala být fialová, ale aspoň se tak nemračila :-D
Některým kolegům připadá můj plán dopravení se na vánoční večírek v Bubenči vlakem trochu „mimo“. Co je na tom, že chci využít páteřní kolejovou dopravu Prahy? :-D
Na výstavišti v Lysé jsou mikulášské a vánoční trhy. Zaujal mě stánek s kořením, paní se velmi rychle rozpovídala ale po zmínce, že si koření nekoupím, protože obsahuje glutamát na mě začala štěkat, že bych nesměl jíst nic, protože „éčka“ jsou všude, i v chlebu :-D Prodavač by měl věřit svému zboží a unést argumenty…
Jizda vlakem s fanynkama Lady Gaga (25+ let) je opravdu kvalitni kulturni zazitek… Myslel jsem si, ze nektera temata resi jen pubertacky.
Super víkend v Děčíně a okolí. V sobotu výlet historickým vlakem do Zubrnic, návštěva výstavy o dopravě na děčínském ČVUTu a večer podpora děčínských basketbalistů proti Plzni. Neděle flákání se a testování schopností čtečky Kindle společně s panem Hlaváčkem za podpory jeho ratolestí.
Pohled z Německa, kde jsem si skoro vymyslel adresu kamarádky, dorazil po třech týdnech. Ale je otázka, zda byl doručen poštou, nebo jej vhodila kamarádce do schránky hodná paní se stejným příjmením ze stejného města, jejíž adresu jsem našel přes Google a použil. :-)
Dojet domů z Prahy do Milovic autem není až tak k zahození. Když si člověk přimyslí nutné čekání na vlak…
Meteorolog byl sice trochu nevrlý, ale na vež mě vpustil. Výhled super, škoda, že jsem si nevzal foťák…
Azuro nad hlavou, tak si cestou do Ústí odskakuji na Milešovku. Sváťu Pulce nepokořím, zlezu ji jen jednou…
Necekal bych, ze vlakem v 5.48 z Milovic pojede tolik lidi. Alespon, ze je, matematicky receno, –6× vcerejsi teplota, ktera mi vstavani o hodinu drive o malinko zprijemnila.
Tak dovolená je u konce. Po cestovních 16 dnech se těším do práce, kde si doufám nohy opět odpočinou :-) Kromě lanovky jsem využil snad všechny možnosti veřejné dopravy (autobus, tramvaj, metro, vlak, letadlo, loď).
