…a budu si remcat :-)
Telefonovat z jiného čísla a představit se „ahoj, tady Tomáš“ není vždy pro volaného dostatečná informace, kdo se dobývá do jeho pozornosti. Ale je to asi stejně „informativní“ jako zvonit na zvonek u domu a do interkomu odpovědět „já“ na otázku „kdo je?“.
Dnes jsem si vyzkoušel stěhování nanečisto. Sice mě odsun z Prahy čeká až za dva měsíce, ale Markétu postihlo stěhování do většího bytu v rámci Podolí již dnes. A opravdu si raději zaplatím stěhovací službu.
Na konci dovolené, byť jen prodlouženého víkendu, snad nemůže být nic, co by člověka dokázalo potěšit. Výjimka v podobě vydaného směnečného platebního rozkazu v můj prospěch ale toto pravidlo potvrzuje.
Nechce se mi tomu věřit, ale po devíti měsících začíná soud (alespoň podle obsílky) pracovat.
Nemám rád, když mi slečna vstoupí do života, ovlivní jej, do budoucna by i chtěla ovlivňovat, a výsledek je takový, že nevím na čem jsem. Prostě ženy :-)
Díky Markétě mám co číst – dostal jsem spoustu Čtyřlístků :-)
Dosud jsem se domníval, že jsem na Facebooku „kamarád“ jen s rozumnými lidmi. Bohužel ti, co se hlásí do nesmyslných skupin (např. Nechceme zrušit Facebook v ČR), mě nutí si to pomalu přestat myslet. Potom se divte přátelé, že najednou jste voliči Paroubka, Rátha nebo Béma.
Když tak nad tím přemýšlím, tak někteří mi ani nedali vědět, jak se jim dárek k Vánocům, který jsem jim vybral, líbil. To je smutné.
Sraz se spolužáky z gymplu byl sice fajn, ale mohlo se nás sejít víc. Zejména ti, co stále bydlí v Děčíně to nemají tak daleko…
Od pana Hrdličky jsem dostal e-mail ve formě časosběrného dokumentu, kam se hrabe Třeštíková. Byl psán dva dny, takže pojmy „dnes ráno“, „zítra“ atd. jsou poměrně relativní :-D
Účastnit se rozlučkového večírku v pondělí nebyl nejlepší nápad tohoto týdne.
Druhá kniha povídek českého Američana Jona Davise s názvem Sousedi! už vyšla. Třeba se to někomu hodí jako tip na vánoční dárek.
Vánoční večírek se povedl. Spojení se sesterskou pobočkou byl dobrý krok (bylo více slečen a paní), restaurace Vikárka na Pražském hradě je stylová, ale konec ve dvě ráno bych označil jako předčasný. A barman, který vyhrál řadu soutěží neoslnil, předváděl se, ale pořád mu to padalo…
Díky Facebooku jsem zjistil, že se můj bývalý šéf z bývalé práce oženil :-) Sice to sliboval už někdy v roce 2005, ale vždy to nějak nedopadlo :-) No tak gratuluju, pokud je k čemu :-)
