Ruská víza - epizoda první
Když už jsem konečně kolegu Stupáka dokopal k tomu, aby na půlden opustil slečnu a přijel s pasem, cestovním pojištěním a fotkami do Prahy (cestovní pojištění, stejně jako fotky musel zajistit dodatečně stejně znovu v Praze), nezbylo mi, než se dnes ráno vydat na Ambasádu Ruské federace v České republice.
Vybaven pozvánkami, pasy (kvůli svému jsem se ráno musel z Vltavské vrátit zpět domů) a jejich fotokopiemi (důvod, proč z Holešovic na Letnou jet přes Národní třídu), pojistkami a vyplněnými vízovými dotazníky jsem dorazil před ambasádu okolo 8:40, dvacet minut před otevírací dobou. Poučen jedním ze článků na internetu jsem očekával, že nebudu první, což se ukázalo jako pravda, protože jsem dorazil asi dvacátý.
Srocování lidí pokračovalo až do deváté hodiny, mezitím mě jedna rusky mluvící paní s telefonem v ruce požádala, jestli bych ho nemohl ???????, což jsem nakonec správně pochopil jako zapnout (a naťukat PIN kód 1234 od Vodafonu).
V devět, když se brána otevřela, se všichni začali hrnout a na nějaké pořadí ve frontě se mohlo zapomenout. Bodyguard nakonec, když se dle jeho názoru naplnila kapacita, vyhodil všechny zbývající na ulicu (za dveře) a pouštěl po jednom svým ruskojazyčným vyvoláváním. Protože jsem nevěděl, jaké znamení mám očekávat, pokusil jsem se na jedno jeho oznámení ukázat papíry v ruce a on na to: „Vy nět, to viza“.
Nakonec jsem se stejně dostal po chvilce dovnitř, počkal, až paní u okénka bude doobsloužena a konzulárnímu uředníkovi jsem mohl předat přinesené doklady. Vše zkontroloval, secvaknul, vyplnil příjmový doklad na 1980 Kč (jedno vízum za 990 Kč) a řekl, že víza budou za týden, ale zaplatit mám hned.
Po celkem 40 minutách jsem velvyslanectví opustil a vesele se mohl vrátit do práce. Vyzvednutí víz ale zabere více času, alespoň to předpokládám.
Příspěvek na téma Cestovatelské zážitky.