…a budu si remcat :-)
Přepis vozidla byl od tohoto roku změněn a dnes jsem si jej vyzkoušel na vlastní kůži. Vše šlo až neočekávaně (a na úřady nepřirozeně) hladce, paní či slečna za přepážkou byla usměvavá, vstřícná a u chybně vyplněného formuláře nám řekla, co je špatně a jak to opravit (bez připomínek typu „vždyť na nástěnce máte vzor“). Při přepisu nemusí mít nový vlastník vozidla povinné ručení, stačí, že je platné původního majitele, také evidenční kontrolu lze nahradit čerstvou technickou (a je jedno, na čí jméno je papír vystaven).
Postřehy z dnešní D1: I toho největšího tvrďáka (nebo idiota) v audině přinutí strach z poškrábaného laku jeho miláčka poddat se pravidlu zipování na částečně uzavřené dálnici.
Ředitelství silnic a dálnic by mělo poskytovat zdarma (a pro některé zvědavce povinně) ukázky oprav silnic, aby nemuseli ve zúženém místě zpomalovat a koukat, co to tam ti pánové v módních oranžových vestičkách dělají.
A vzkaz pro ostatní – zipovat se více než deset dvacet metrů (např. jako dnes na D1 cca. 400 m) před místem, kde je to nutné, není nic jiného než blbost, která vede jen k tomu, že se to za vámi štosuje ještě více a ten ten, kdo jel za vámi, vás podle pravidel předjede a ještě několik aut k tomu…
Už chápu, proč jsme u nás v práci měli hlásit RZ vozidel, které parkujeme v podzemní garáži. Kdosi tam nechal auto a vypadá to, že garáže budou za chvíli pod vodou…
Včera jsem psal o „nízkoletících letadlech“ na silnicích. A hle, jedno vyletělo až do prvního patra rodinného domku…
Nic mi nezvedne náladu lépe než trouba, který si myslí, že mu na zablikání okamžitě uhnu z levého pruhu. Baví mě, jak dotyční, vystresovaní z toho, že dodržováním maximální povolené rychlosti ztratili třeba i cenných deset vteřin, živě gestikují a nadávají na toho trotla v modrém autíčku před nimi, který se rozhodl ve městě jet 54 km/h, mimo město 96 km/h a třeba na Jižní spojce 84 km/h. Chápu, že je to k nasrání, ale takový je život. P.S.: Na dálnicích mimo města, když nejedu limitní rychlostí, se pochopitelně držím vpravo, jak má být, a když vidím ve zpětném zrcátku nějaké „nízkoletící letadlo“, raději za náklaďákem zpomalím a počkám, až „UFO“ přeletí…
Na schvalovaném zákoně o RZ aut na přání jsou pozitivní dvě věci.
1.) Blba s RZ typu BOND007 si člověk zapamatuje snáze.
2.) I normální značku bude možné získat ve třech exemplářích (nyní je nutné značku přendavat na držák kol nebo si udělat „neoficiální“ kopii).
Pětidenní dovolená v Nizozemí v podobě roadtripu je úspěšně za mnou. Cesta autem v délce cca. 2200 km byla zajímavou sondou, jak se jezdí v Německu, Nizozemí a ČR.
Nejméně vystresovaní mi přišli Nizozemci, resp. řidiči na nizozemských silnicích – až na velmi světlé výjimky dodržují maximální povolenou rychlost (která je mimochodem nižší než v ČR), mimo město se nestresují, že se na obyčejných silnicích nesmí předjíždět, i když jedete za traktorem, pustí vás do rychlejšího pruhu…
Na německých dálnicích to bylo o poznání ostřejší. Kde je limit kvůli stavebním pracím, tam se jezdí obvykle o 10 – 20 km/h víc (podobně jako v Česku), na dálnicích vyblikávají a řazení do zipu sice obvykle znají, ale ne vždy správně dodržují.
Na českých silnicích to vypadá, že se někteří řidiči s rychlostními limity smířit nehodlají, předjíždějí, kde mohou (ač třeba nesmí), ale když někde vidí hlídku (či spíše na ně protijedoucí zablikají), tak jsou připosraní a zpomalí mimo obec na 60 km/h, jen aby ukázali, jak jedou spořádaně. A jen co hlídku minou, už si to valí 110.
Ne nadarmo mají Nizozemci a Dánové nejnižší úmrtnost na silnicích ze států EU.
Včera varovali, že dnes bude velmi slabá vrstva ozónu. Někteří řidiči dneska očividně už nějakým zářením zasaženi byli, protože to, co předváděli na R10 a v okolí Vysočan, jsem ještě neviděl v tak vysoké koncentraci. A to chci jet dneska do Německa…
Auto má od včera letní obutí. Vstřícnost a invence servisáků Auto Zeman s instalací kabelu pod polstrování střechy a do podlahy mě velmi mile překvapila, protože ze servisů Škoda jsem byl spíše zvyklý na ‚uděláme to nějak‘ při řešení nestandardních požadavků.
Jsem z toho zmaten. Zatím sice nemám dostatek emiprických vstupů, ale z nějakého důvodu je trasa Milovice – Invalidovna autem průjezdnější při cestě do práce na půl devátou než na půl osmou. Přitom by to mělo být naopak, když v devět jsou už všude kolony. Proč jsem tedy vždycky vstával tak brzo?
V Praze se prý mrazem zbláznily semafory (http://www.novinky.cz/…emafory.html) Spíš si myslím, že se zbláznily z toho, že si ani v noci nemůžou odpočinout a jsou ve službě 24/7. To by položilo i vola. Jen Magistrát nedokáže jejich noční / víkendovou neužitečnost na mnoha místech pochopit
Platební karty nic nevydržej – při odstraňování centimetrové vrstvy ledu na skle jsem zlomil tři…
Nazout na auto zimní pneumatiky byl chytrý tah. Dnes ráno bylo už docela mrazivo, mírně i vlhko. Výměna svépomocí (tedy s pomocí pana Hrdličky) nebyla zcela úspěšná, neboť v servisu utáhli šrouby tak, že nešly povolit ani skákáním živého metráku na klíč), ale po pár nadávkách to v pneuservisu vyřešili za mě :-) Škoda, že neexistuje i nějaký návlek na skla, abych nemusel škrábat :-)
Silnice R10 je už opět uvolněna. Nemohu se ale zbavit dojmu, že nebýt těch, kteří místo toho, aby jeli, si to cestou natáčejí nebo fotí, tak by bylo místo průjezdné naprosto plynule. Za včerejší a dnešní hodinové kolony si řidiči mohou poděkovat navzájem. Čili: děkuji vám ;)
Myslel jsem si, že na silnici jsem už zažil všechno. Ale ne, někteří *** dokáží překvapit. Když jsem na silnici z Děčína do Ústí nad Labem předjížděl, nějaký spěchač začal ještě předjíždět mě :-)