…a budu si remcat :-)
Pánové Lasica a Kňažko na jedněch prknech – to je prostě nádhera. A to vlastně ani Na fašírky mi nesiahaj (Studio Dva) není divadelní hra, spíše dialogy o životě. Ale i „obyčejné“ dialogy v jejich podání mají svou poetiku, která funguje právě díky jim.
Kupování vstupenek na http://tickets.colosseum.eu je sranda. Po zaplacení on-line na mě vyskočily hlášky: „Online platba nebyla dokončena a objednávka nemohla být uhrazena.“ a zároveň „Platební brána úspěšně zpracovala Váš požadavek.“ A teď si vybrat, jestli vstupenky, co mi přišly e-mailem, jsou tedy opravdu platné nebo ne :-D
Poslední dva kulturní zážitky byly na jedničku – film Stoletý stařík (a tak dále) i včerejší koncert Lucie 2014. Film vás nenechá si oddechnout od smíchu, přičemž humor není stupidní ani vynucený, děj skvěle plyne a nevybavuji si žádnou scénu, která by byla zbytečná. Těším se, až se pustím do čtení Analfabetky ze stejného švédského pera. Koncert měl skvělou atmosféru, „staříci“ dokázali rozhýbat a rozezpívat vyprodanou O2 arénu (prý 18.000 návštěvníků na každém ze tří koncertů) a kromě zaručených hitů jsem slyšel aspoň pro mě několik neznámých skladeb.
Divadlo v Dlouhé hlásí, že na zítřek má mimořádně ještě volné vstupenky na obvykle vyprodané představení Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách. Jak důvod je uvedeno: „diváci z Děčína nedorazí“.
Divadelní sezóna 2012/2013 se sice blíží rychle ke svému konci, ale to neznamená, že bych jako divák zahálel. Za posledních 10 dní jsem byl v divadle 3×. Nejprve na Dardě, což je třetí díl slavného Hrdého Budžese (nebo Budžesa?, Divadlo na Jezerce), poté na Růži pro Algernon (Divadlo v Celetné) a nakonec na Bedřichu Smetanovi:The Greatest Hits (Divadlo ABC).
Darda je, bohužel, spíš jen slabý odvar prvního dílu, skvělá Bára Hrzánová již nehraje svou one woman show a ani děj zasazený do doby post-komunismu není tak vtipný.
Růže pro Algernon je skvělé sci-fi s prvky komedie a psychologického dramatu, které rozhodně doporučuji navštívit už kvůli skvělému hereckému výkonu Honzy Potměšila.
Poslední navštívenou hrou byla kompilace smetanových oper Bedřich Smetana: The Greatest Hits. Původně jsem čekal něco podobného jako Souborné dílo Shakespeara ve 120 minutách, ale očekávání bylo překonáno touto skvělou komedií, kterou rovněž doporučuji. Trochu se hodí znalost Smetanova díla, ovšem i pouhá znalost her divadla Járy Cimrmana (jako v mém případě) je pro královskou zábavu také dostačující. Písnička Milostné zvířátko z představení
Jeden blbec dokáže otrávit celou neděli. A to mu k tomu stačila jedna jediná SMS… Naštěstí večerní divadlo Půldruhé hodiny zpoždění s vynikající Danielou Kolářovou a Milanem Lasicou mi podstatně zvedlo náladu.
Příbramské divadlo a jejich zpracování knihy Stráže! Stráže! z cyklu Zeměplocha mile překvapilo. Z knihy nechybělo nic zásadního, podání bylo pochopitelné i pro Zeměplochou nezasažené spoludiváky a dokonce došlo i na oblíbené autorovy poznámky pod čarou.
A dnes divadlo opět – tentokrát Cimrman v říši hudby.
Vyzvednout vstupenky do divadla Járy Cimrmana je stejná oběť jako před lety. Jen se nemusí stát fronta v pět hodin ráno.
Další z velmi vydařených divadelních představení, která jsem s Eliškou navštívil, bylo Šest tanečních hodin s vynikajícími výkony Pavla Kříže a Chantal Poullain. Charizmatický hlas a francouzský přízvuk Chantal dodával humoru, který hra přináší, další rozměr. Jen škoda trochu tiššího ozvučení letní scény divadla Ungelt, kdy některé vtípky vyzněly značně do ztracena.
Kung fu Panda II je příjemný animáč, u kterého se i dospělý člověk s duší dítěte s chutí zasměje. Jen nechápu rodiče, kteří na podobný film berou děti ve věku do pěti let. Nemyslím si, že akční, byť animovaný film, je pro tak malé děti vhodný.
Caveman je nejpravdivejsi divadelni predstaveni, jake kdy bylo nastudovano. I hry dle historickych udalosti jsou ideove a subjektivne zabarvene, ale obsah Cavemana je od zacatku do konce PROSTE PRAVDA. A jde opravdu o pravdu, ktere se jde hodinu a pul smat.
Mám pocit, že představení Caveman je pro mě prokleté. V dubnu jsem musel prodat vstupenky kvůli noční směně v práci, nyní proto, že se mi mění pobyt v Německu…
Dnes to vidím na Princeznu Jasněnku a létajícího ševce, když už jsem byl minulý týden na hradě Bouzov…
Vřele doporučuji divadelní představení Bůh masakru v Činoherním klubu. Ač název zní podivně, jde o skvělou konverzační, místy naturalistickou, komedii pro čtyři herce a dva telefony bez přestávky.