…a budu si remcat :-)
Z aktuální výluky mezi Prahou a Lysou nad Labem:zaměstnanci SŽDC a ČD jsou banda dětí, které si hrají s vláčky a cestující je nezajímají. Čest tomu málu, kteří pro cestující pracuji.
Přeji všem učitelům, které znám, aby jejich desetiměsíční boj s divou zvěří, které se občas eufemicky říká děti, byl úspěšný a úroveň národa aspoň o malinko stoupla :-)
Jsem rád, že nám po třech letech v Milovicích vymění autobus. Stávající při otáčení volantem vydává opravdu zajímavé zvuky…
Jak si užít cestu Milovice – Děčín? No přeci na mopedu ;-) Nízká konstrukční rychlost dovolí kochat se krajinou mnohem lépe než z auta nebo vlaku, nevadí ani jízda skrz spoustu vesnic ani po silnicích třídy, která už snad nemá ani číslo. Časová náročnost je zcela srovnatelná s vlakem (neexistuje přímé spojení). Navíc mnohem levnější. 105 km jsem dal za necelé tři hodiny i s přestávkami a odhad nákladů je pod sto korunami, vlak stojí dvakrát tolik a dveře-dveře trvá cesta o půl hodiny déle.
Dopravní předpisy, pokud vůbec na Krétě nějaké mají, jsou jen na ozdobu. Nikdo jejich dodržování nekontroluje, auta mají sice omlácené plechy a plasty, ale nehody nejsou nijak vážné. Možná i proto, že se místní řídí selským rozumem víc než co jim někdo měl říci v autoškole a nejedou tupě 50 km/h po městě jen proto, že jim to zákon umožňuje. Zkušenost by se dala shrnout následovně – STOP a dvojitá plná čára jsou jen informativní, parkovat v úzké obousměrné ulici lze po obou stranách a i autobus se (byť pomalu a s manévrováním) protáhne bez použití klaksonu, značky jsou zásadně umístěny náhodně nebo ve stromech a pokud hledáte nějaký cíl a celou dobu narážíte na názvy obcí psané latinkou, tak na nejdůležitější odbočce na 100 % bude značka jen v alfabetě.
Naštěstí naši předkové vymysleli přísloví „Svatá Anna, chladna z rána“ a po úmorných vedrech se byt dá vyvětrat alespoň v noci a ráno.
České dráhy už nechtěly čekat, až stát a SŽDC najdou finance a začnou stavět tzv. Nové spojení II – propojení Masarykova a Smíchovského nádraží. Bohužel si na to vybraly nevhodný stroj. Naštěstí se při tomto pokusu nikomu nic vážného nestalo. http://www.novinky.cz/…tupiste.html
Když vidím některé rodiče, jak učí děti chovat se na silnici (přecházení na červenou, přes zavřené závory, courání se a hraní si na parkovišti, atd.), je jen s podivem, že není více takových tragédií, kdy řidič přejede dítě, protože jej nemůže z různých důvodů vidět.
Z telefonátu: – „Dobrý den, Česká spořitelna, Jana Veselá, mluvím prosím s panem Libachem?“ – „Dobrý den, nikoliv, máte špatné jméno.“ – „Tak to se omlouvám a na shledanou“. Aneb jak jsem přišel o nabídku výhodného produktu ČS…
Přepis vozidla byl od tohoto roku změněn a dnes jsem si jej vyzkoušel na vlastní kůži. Vše šlo až neočekávaně (a na úřady nepřirozeně) hladce, paní či slečna za přepážkou byla usměvavá, vstřícná a u chybně vyplněného formuláře nám řekla, co je špatně a jak to opravit (bez připomínek typu „vždyť na nástěnce máte vzor“). Při přepisu nemusí mít nový vlastník vozidla povinné ručení, stačí, že je platné původního majitele, také evidenční kontrolu lze nahradit čerstvou technickou (a je jedno, na čí jméno je papír vystaven).
Politici či úředníci (evropští i čeští) občas předvádějí schopnosti, jako když Ježíš proměnil vodu ve víno. Jedním šmahem z velmi podobné věci, tedy zboží, dokáží udělat službu. Už delší dobu platí, že jídlo s sebou z restaurace je „potravina“, kdežto stejné jídlo snědené v restauraci je „služba“. A to například i u McDonalds, kde se obsluha u obou případů téměř rovná. Rozdíl je ale v sazbě DPH, kterou musí poskytovatel potraviny/služby odvést. Tentokrát evropští soudci dospěli k závěru, že knižní text na papíře je opravdu kniha, tedy věc, ale stejný text v elektronické podobě je službou a tedy státy EU nesmí uplatňovat nižší DPH. (http://www.novinky.cz/…dvur-eu.html).
Řešení životní pojistky zemřelého pojištěného přináší i vtipné momenty – například, když paní na přepážce si není jistá, volá na právní oddělení a poté mi oznámí, že „právník“ na internetu našel neověřenou informaci, podle které se zatím bude postupovat…
Pánové Lasica a Kňažko na jedněch prknech – to je prostě nádhera. A to vlastně ani Na fašírky mi nesiahaj (Studio Dva) není divadelní hra, spíše dialogy o životě. Ale i „obyčejné“ dialogy v jejich podání mají svou poetiku, která funguje právě díky jim.
V Praze od července budeme pravděpodobně moci k cestování MHD použít nový časový kupón. Bude přenosný, platný tři roky a bude téměř zdarma – každý rok za 20 Kč. Jedinou nevýhodou bude, že na rozdíl od opencard nebo papírového ekvivalentu jej nestrčíte do kapsy, ale budete muset mít kočárek nebo jej vodit za ručičku.
Dneska je skvělý den – krásně jsem se prošel při východu slunce a viděl jsem bažanta a srnky, svítí sluníčko, je teplo, mám dobrou náladu, vyprudil jsem Českou spořitelnu, aby mi vrátili poplatky za účet za uplynulý půlrok (jako odměnu za nalezení chyby v systému), ujel mi autobus, vlak byl zrušen, do Prahy mě poté dovezl historický kousek. Co víc si mohu v úterý přát? :-D