milbiho remcálek

Infolinku musíte informovat

Mám pocit, že jsem nyní spáchal zločin. Volal jsem totiž na infolinku Českých drah a chtěl se zeptat, jak přesně funguje jejich Charta cestujících. Předem si dovolím poznamenat, že tolik jsem se nezasmál ani u nejlepší komedie, kterou jsem v životě viděl, a že jich bylo dost. Zvedám telefon, vytáčím číslo 840 112 113, prokousávám se hlasovým automatem na živou konverzující. Na druhé straně se ozývá postarší ženský hlas, neurčitě se představuje a ptá se, co potřebuji. Trochu zkráceně to asi vypadá následovně:

• Já: Chtěl bych se zeptat na pravidla charty cestujícího.
• Ona: Moment, já si tu charitu tady najdu. |||| Co potřebujete?
• Já: Z čeho se vypočítává cena k vrácení? Z celého úseku na jízdence nebo pouze z úseku, kde došlo ke zpoždění?
• Ona: Malý moment. |||| Z celé jízdenky pochopitelně. Doložíte zpoždění, to vám udělají na každé mezinárodní pokladně.
• Já: Ale mě řekli, že to mám poslat poštou.
• Ona: A dali vám adresu do Olomouce?
• Já: Ne, na stránkách je adresa do Prahy, kam to patří.
• Ona: Na jakých stránkách?
• Já: www.cd.cz/charta.
• Ona: No tak to tam pošlete. |||| A to vám pak vlak ujel a vy jste se vrátil?
• Já: Proč by měl ujet, jen měl zpoždění 240 minut.
• Ona: Ale to nic nedostanete, jedině, že byste se vrátil zpátky z Krakova do Prahy.
• Já: Proč bych se měl vracet, měl jsem jízdenku do Moskvy a tam jsem taky byl. A když z celé jízdenky, tak dá se spojit víc jízdenek, když není váš pokladní systém schopný úsek vydat na jednu jízdenku?
• Ona: Ne, jen z jedné jízdenky.
• Já: Dobře. Děkuji.

Za pět minut mi zvoní telefon.

• Ona: Dobrý den, tady České dráhy, volám ještě kvůli té charitě.
• Já: Ano?
• Ona: A vy jste teda dojel, kam jste chtěl?
• Já: Ano.
• Ona: Tak proč chcete peníze zpátky?
• Já: Protože charta mi dává právo.
• Ona: Jaká charita?
• Já: No nic, děkuji za informaci, už mi asi stejně nic moudrého neřeknete.
• Ona: Na shledanou.

Za dalších pět minut ještě jednou telefon, bojím se ho zvednout, stále ležím smíchy pod stolem.

• Ona: Dobrý den, vy jste ten pán z charity?
• Já: (raději) Ano.
• Ona: Já jsem si to teď četla a vy jste jel dál, takže nárok nemáte, protože jste pokračoval včas.
• Já: No to ano, ale to je vedlejší, vlak měl 240 minut zpoždění, tak mám na to nárok, ne?
• Ona: No, … asi ..... ano.
• Já: Tak vidíte.
• Ona: Ale když chcete zpátky peníze, tak byste se musel v Krakově vzdát cesty.
• Já: A proč? Já nežádám o vrácení celého jízdného, ale dle charty cestujícího o 20%, ne podle TR10, nebo jak se to jmenuje.
• Ona: No jo, tenhle předpis.
• Já: Já si to nevymyslel. To je dohoda mezi ČD, jejichž jste zaměstnankyní, myslel jsem, že mi poradíte.
• Ona: No vždyť vám říkám, že to zkuste poslat a uvidíte. Je to z ceny jízdenky v jednom směru, ne z úseku.
• Já: Dobře, díky. Ještě tam musím napsat, že váš pokladní systém neumí vydat jednu jízdenku jako celek.
• Ona: No to neumí, na to nejsme napojeni.
• Já: Ne, protože je blbej. Jízdenka Praha – Tallinn jde, ale ne přes Moskvu.
• Ona: Protože nejsme napojeni na systémy v Rusku. To umí v ČD Travel.
• Já: Tím to nebude, tam jsem ty jízdenky kupoval, ale děkuji za informaci, na shledanou.
• Ona: Na shledanou.

Snad nemusím podotýkat, že i kolegové se smějí doteď. Příspěvek na téma Veřejná doprava.