Milionář z chatrče
Po rozpacích, které jsem měl z filmu Podivuhodný příběh Benjamina Buttona, který okupuje, stejně jako Milionář z chatrče, mnoho nominací na filmové ceny, jsem z filmu vysloveně nadšen. Musím se přiznat, že mnoho indických filmů neznám. Pokud pominu Sandokana a pravděpodobně i Moje velká indická svatba, tak si nepamatuju žádný jiný. Nyní až na Milionáře z chatrče.
Filmů na téma „jak se chudák stal milionářem“ bylo natočeno nespočet. Režisér filmu Trainspotting (který jsem také ještě neviděl), Danny Boyle, dokázal, že i celkem takovýto tradiční příběh může být po stoprvé natočen velmi zajímavě. A to bez hollywoodských hvězdiček, kterým by nuzné dětství věřil málokdo, podán tak, že člověka nutí k přemýšlení o tom, co jiní považují za důležité v životě a narozdíl od Benjamina Buttona se nesnaží film nijak poučovat a dávat rady do života.
Příběh je opravdu prostý – roznašeč čaje, bez vzdělání, dokáže v soutěži Chcete být milionářem zodpovědět všechny otázky, které mu jsou připraveny. Tuto soutěž jsem už dlouho neviděl, ale mám pocit, že trvala také přes hodinu, čili by to možná na dokument stačilo. Ovšem je zde, pro mě dosti neoblíbené, „putování časem do minulosti“, kdy se postupně rozplétá příběh onoho prosťáčka, který je donucen vyprávět na policejní stanici svůj životní příběh a hlavně vysvětlit, jak to, že znal odpovědi na všechny otázky. Je totiž pochopitelné, že nikdo nevěří tomu, že by to zvládl sám bez podvodů.
Tento „druhý“ příběh je vlastně hlavním motorem filmu, to, co je na něm zajímavé a důležité, dokonce by se dalo říci, že Milionář je zde jaksi navíc, ale uznávám, že pouhé vyprávění by nemělo takovou „šťávu“. Některé scény jsou hodně naturalistické a člověk má pocit, že prožívá příběh s hlavním hrdinou.
Film Milionář z chatrče doporučuji v kině navštívit, jde o jeden z mála filmů, u kterých nejde o vyhozené peníze.
Příspěvek na téma Filmy, seriály a divadlo.