U mě né moc dobrý
Nejdu si stěžovat, jak mě zase něco bolí (nejsem důchodce), jak mě nikdo nemá rád (na to jsem si zvykl), ale tématem bude nový český film U mě dobrý.
Jan Hřebejk platil na přelomu tisíciletí za dobrého českého režiséra, čili by měl být jeho nový film zárukou kvalitní podívané. Podmiňovací způsob ve větě minulé je ale na místě, protože tomu tak bohužel není.
Novinka U mě dobrý, dle mého soukromého názoru, nemá ani nejmenší šanci stát se kultovním filmem, podobně jako Pelíšky a pozdější Pupendo. U mě dobrý je rozpačitý film, který se velmi dlouho rozjíždí, v polovině stopáže dojde na vtipné scény, které mají dokázat, že jde o komedii, aby na konci filmu divák opět nevěděl, proč v kině utratil přes sto korun. Za těch dvacet minut zábavy ze dvou hodin to opravdu nestojí.
Příběh se točí okolo hospodského-lidumila, který raději chrání ostatní a na sebe nehledí, a jeho štamgastů. Když jeden ze štamgastů prohraje ve skořápkách na blešáku přes 30.000 a druhý štamgast má plán, jak peníze z jisté menšiny dostat zpět, přidá se. Že to dopadne dobře, není potřeba zmiňovat, jak jinak to může v komedii být.
Herecké výkony jsou ucházející, Mirek Vladyka, kterého si stále pamatuji jako pohádkového prince, nezklamal, stejně tak třeba Bolek Polívka.
Pokud nebudu srovnávat jen s předchozími díly tohoto režiséra, tak i vedle dalších letošních filmů se U mě dobrý bude zdát jako slabý odvar a i u filmů Venkovský učitel nebo slabých Bobulí jsem se „bavil“ mnohem víc.
Je vidět, že s Kráskou v nesnázích nastoupil Hřebejk velmi rozpačitou cestu, ze které se nedokáže vymanit. Medvídka, loňský Hřebejkův hit, jsem neviděl a mám-li se přiznat, tak po dnešku po tom ani moc netoužím.
Je jasné, že Pelíšky nejdou překonat, ale na úroveň Pupenda by se ještě jednou dostat mohl.
Příspěvek na téma Filmy, seriály a divadlo.