KMB podruhé
Protože jsem ještě našel další zájemce o Kilometrické banky v ceně 1440 Kč (místo budoucích 1800 Kč), zašel jsem opět na nákup k pokladně ČD na Masarykově nádraží v Praze.
Oproti včerejšku zde už neseděla pohledná, milá a mladá pokladní, ale postarší, nepříliš hezká, a jak se ukázalo, nepříliš informovaná žena s ruským přízvukem.
Poučen ze včera jsem pouze oznámil, že chci 5ks Kilometrických bank. Žena za pultem mi oznámila, že se KMB již v balíčcích pěti kusů neprodávají. Nastala tahanice o osmadvacetistránkové knížečky, kdy jsem s nahozeným úsměvem budoucího vítěze pouze na každou její odpověď odpovídal: „Ale prodávají se“. Když jsem to zopakoval asi po páté a pokladní viděla, že prostě neodejdu, i kdyby zavřela okénko, zvedla se a šla se poradit s kolegyní, co má se mnou dělat.
Po chvilce přišla zpět, v ruce pět knížeček, sedla k počítači a beze slova začala vyplňovat. Během vyplňování jsem si neodpustil na její osobu poznámku, že příště by se s cestujícími neměla dohadovat,a ale raději se jít hned zeptat informovanějších kolegyň, neboť na školeních asi nevěnovala tarifním podmínkám ČD dostatečnou pozornost.
Pochopitelně mi ani neřekla na shledanou, když jsem odcházel, protože víc takových cestujících, jako já a zjistila by, jak je na přepážce zbytečná.
P.S.: Z předchozího dne, od oné mladé blondýnky, vím, že není pro ně snadné se vyznat v tarifu ČD, neboť existuje mnoho výjimek, podmínek na slevy a dalších nesmyslů, které ani školitelé na školeních neumí vysvětlit. Ale aspoň se se mnou nehádala.
Příspěvek na téma Cestovatelské zážitky.