Pět let od maturity
Je tomu už pět let, co jsme v budově ústavu v Děčíně skládali maturitní zkoušku, čili se docela hodilo, abychom se sešli. S některými spolužáky se sice setkávám pravidelně, mnohé ale vidím jen a pouze na srazech.
O hojném počtu se mluvit nedá, především s ohledem na počet maturujících, což bylo číslo 19. Přesto se nás u stolu pro osm lidí v restauraci Zóna v Děčíně postupně sešlo celkem 14 a osm devítin – dvanáct spolužáků, jeden spolužák z vedlejší třídy, jedno nenarozené mimino a slečna spolužáka.
Klid našich rozprav, co kdo dělá, kde kdo byl a jak kdo bydlí rušila sousední oslava „21 let od základní školy“, čemuž odpovídalo i množství alkoholu prolité jejich hrdly, huronský smích jedné z místních opilých dam a ukazování zadních sedacích partií dvěma muži svým bývalým spolužákům a spolužačkám.
Pokud pomineme tyto kulturní vložky od sousedních stolů, bylo pokecání fajn, bohužel jsme seděli uvnitř a nepodařilo se nám přesvědčit zimomřivé spolužačky, že venku by to bylo příjemnější?
Příspěvek na téma Kamarádi, slečny a kolegové.