milbiho remcálek

Taxislužba milbi

Cestu z Děčína do Prahy jsem si zpestřil společností spolucestujících slečen – Markéty a Terezy.

Markéta po chvíli přemlouvání se odhodlala jet také, ač původně se jí vůbec z Ústí nechtělo, což plně chápu. Můj pozdní odjezd z Děčína jí ale přesvědčil.

Cesta probíhala kupodivu hladce, mezizastávka v Kralupech, kde jsem strejdovi měl předvést notebook, byla již předem odsouzena ke zkáze – nejen, že jsem Kralupy díky chybnému odbočení objel, ale hlavně dle Murphyho zákonů se notebook nechtěl připojit do sítě UPC, takže předváděčka je odložena o několik dnů.

Zbytek cesty do Holešovic byl opět v poklidu, při sjezdu do Prahy jsme se kochali panoramaty a v Holešovicích jsme čekali na tramvaj, která měla Terku a Markétu odvézt na kolej, resp. domů. Jenže tramvaje nějak nejely, takže jsem se odhodlal zahrát si dále na taxi a přes Petřiny dojet do Podolí a rozvézt posádku.

Na Petřiny jsem tentokrát dojel bez problémů (žádná způsobená nehoda), cestou do Podolí jsem sice zbytečně jel přes centrum, ale výlet okolo Právnické fakulty, Karlova mostu a přes Palackého náměstí je ve večerních hodinách bezproblémový.

Z Podolí do Holešovic jsem se držel po značkách směřujících do Teplic, bohužel značení v oblasti Pražského povstání je všelijaké a očividně nesměruje dopravu tím nejkratším směrem. Cedule Teplice mi cestou zmizely úplně, takže nezbývalo nahodit navigaci a projet Prahou za jejího doprovodu. Aspoň vím, jak to v noci vypadá v oblasti Stašnické, nemocnice na Vinohradech atd. :-D

To již prošlo zcela v pohodě a až dodatečně na Google Maps jsem zjistil, kde jsem udělal na Pražského povstání chybu. Ale večerní jízda Prahou byla fajn.