Pětidenní dovolená v Nizozemí v podobě roadtripu je úspěšně za mnou. Cesta autem v délce cca. 2200 km byla zajímavou sondou, jak se jezdí v Německu, Nizozemí a ČR.
Nejméně vystresovaní mi přišli Nizozemci, resp. řidiči na nizozemských silnicích – až na velmi světlé výjimky dodržují maximální povolenou rychlost (která je mimochodem nižší než v ČR), mimo město se nestresují, že se na obyčejných silnicích nesmí předjíždět, i když jedete za traktorem, pustí vás do rychlejšího pruhu…
Na německých dálnicích to bylo o poznání ostřejší. Kde je limit kvůli stavebním pracím, tam se jezdí obvykle o 10 – 20 km/h víc (podobně jako v Česku), na dálnicích vyblikávají a řazení do zipu sice obvykle znají, ale ne vždy správně dodržují.
Na českých silnicích to vypadá, že se někteří řidiči s rychlostními limity smířit nehodlají, předjíždějí, kde mohou (ač třeba nesmí), ale když někde vidí hlídku (či spíše na ně protijedoucí zablikají), tak jsou připosraní a zpomalí mimo obec na 60 km/h, jen aby ukázali, jak jedou spořádaně. A jen co hlídku minou, už si to valí 110.
Ne nadarmo mají Nizozemci a Dánové nejnižší úmrtnost na silnicích ze států EU.
Příspěvek na téma Individuální doprava.